Barevný týden v Základní škole

Před velikonočním (pašijovým týdnem) jsme pro žáky naší školy připravili celotýdenní projekt o symbolice velikonočních barev. Proč o týden dřív? Velikonoční týden je zkrácený o prázdniny a státní svátek (Velký pátek).

Barvy jsme vybírali podle názvu dnů, ale někde to úplně nešlo.

Naplánovali jsme:
pondělí – modré (modré pondělí – odpočívalo se po Květné neděli) – barva klidu, porozumění, moudrosti

úterý – žluté (šedivé úterý nemělo velký význam – uklízelo se a vymetaly komíny) – žlutá přirozeně zahřívá, je symbolem moudrosti a svobody

středa – červená (škaredá středa – Jidáš zradil Ježíše, proto se nesmíme celý den na nikoho zlobit, pekly se jidáše) – barva krve, života, ohně, ale také lásky

čtvrtek – zelená (zelený čtvrtek – jedlo se zelené jídlo jako poslední večeře Páně, mohly se ochutnat napečené jidášky, zvony odlétaly do Říma) – barvou naděje, vzkříšení a věčného života

pátek – fialová (Velký pátek – ukřižování Ježíše Krista, nesmělo se prát prádlo ani „hýbat“ se zemí; magický den, kdy se otvírají poklady) – symbolizuje smutek, pokání a melancholii (za smrt Ježíše), ale i odvahu, inteligenci a magické síly

Některé barvy jsme si přiřadily podle vlastního úsudku.

Co to přineslo dětem?
Děti v daný den přišly barevně oblečené podle zadání, a ještě v průběhu vyučování plnily úkol spojený se symbolikou barvy. V pondělí jsme ctili klid a dodrželi jsme u oběda BOBŘÍKA MLČENÍ. Všichni výzvu vydrželi po celou dobu. Úterní úkoly byl spojený s moudrostí a svobodou. Žáci ve skupinkách plnili kvíz. Kvízové otázky byly rozmístěné po celé škole. Úkoly byly tedy dva – otázky najít a pak vyřešit. Všechny skupiny byly odměněny sladkostí, ty nejlepší pak dostaly drobné ceny. Se středeční červenou barvou krve a života jsme plnili úkol ze zdravovědy. Děti se učily obvazovat zraněné – vymknutý kotník, naražené zápěstí a krvácení na stehně. Nakonec si vyzkoušely přenášet raněného. Ve čtvrtek jsme sadili semínka. Co jiného by mohlo být symbolem věčného života? Žáci z první třídy si vysévaly obilnou travičku na Velikonoce. Druháci a čtvrťáci vysévali semínka venku. Předchystali si je na vysazení do záhonku. Z ruliček od toaletního papíru si udělali „sázecí buňky“. Třeťáci s páťáky vysévali semínka do připravených květináčků. Nezapomněli jsme ani na zelené jídlo. Naše prababičky nebyly hloupé, a i v nedostatku surovin dokázaly vykouzlit jídlo plné vitamínů, minerálů, bílkovin a stopových prvků = superpotravinu dnešními slovy. Klíčily hrách, nazývalo se to pučálka. Jedl se smažený na sádle. My jsme si vzali příklad a ochutnali jsme naklíčené fazolky mungo. Většině chutnalo, někteří říkali:„fuj“ a malinko z nás nemělo odvahu okusit něco nového. Na páteční fialovou barvu smutku a pokání jsme si zkusili vyrobit voňavou parafinovou svíčku. Protože práce s horkým voskem je hodně nebezpečná, vyráběli jsme jen 5 svíček. Každý ročník si zvolil voňavou kombinaci a vyráběli jsme je všichni dohromady s paní učitelkou Hruškovou. Jednu svíčku pro ročník jsme zvolili také z časového důvodu – na 31. 3. jsme měli naplánovanou Recitační soutěž naší školy. Věřím, že barevný týden si všichni užili. Vyzkoušeli jsme si spoustu nových dovedností (setí, výroba svíček, kvíz), někteří si posunuli své hranice odhodlání a odvahy (Bobřík mlčení, veřejná recitace), ale také jsme se potrénovali ve spolupráci, dokončování úkolů, odhady a intuici při plnění kvízu.

Na přiložených fotkách si prohlédněte, jak nám to všem v pestrých barvičkách slušelo. Maminkám, babičkám i celým rodinám děkujeme za úžasnou spolupráci při výběru oblečení.