DUŠIČKY A HALLOWEEN VE ŠKOLE
Předprázdninový Halloween,jsme měli ve škole ve středu 25. 10. Tento den jsme si v rámci projektového vyučování přiblížili a připomněli nejen halloween, ale i křesťanský svátek Všech svatých (Dušičky). Svátek, kterým si připomínáme své blízké, kteří už nemohou být s námi se slaví po celém světě. Ovšem každá kultura k oslavám přistupuje jinak.
Naše Dušičky jsou tichou vzpomínkou ve svitu svíček. Anglosaské země oslavují veselými „strašidelnými“ kostýmy a všudypřítomnou výzdobou. V rámci výuky anglického jazyka se žáci seznamují s kulturou dané země.
Proto jsme ve středu zahájili výuku halloweenským tancem masek. Letos byly vynalézavější a strašidelnější než v loňském roce. Pak se žáci rozešli do svých tříd. Páťáci a třeťáci připravovali s paní učitelkou Šůstalovou v kuchyňce tradiční strašidelné cukroví – muffiny a strašidelné sušenky.
Žáci čtvrté třídy měli tematickou výuku a k tomu přikusovali muffiny s pavoukem od své spolužačky.
V první a druhé třídě se vařily voňavé bylinkové lektvary. Jako tradičně jsme si některé bylinky ukázali, povídali si o nich, pak jsme si je ovoněli a pojmenovali. Nakonec si každý vybral pro něj 3 nejvoňavější a z nich si vyrobil lahodný čaj s medem.
Den byl veselý a voňavý. Věříme, že si ho všichni užili.
A co dušičky?
Tento svátek má svůj původ ve Francii v 11. století. Jeden z opatů clunyjského kláštera, jmenoval se Odilon, rozhodl, že by bylo dobré ustavit další svátek, Památku zesnulých. Tomuto dni jinak říkáme Dušičky. V tento den vzpomínáme na své zesnulé předky. Mniši z Cluny pro Dušičky vybrali 2. listopad, a tak se tento den spojil se svátkem Všech svatých. Do evropských zemí se zvyk rozšířil v 11. až 13. století. Papež Benedikt XIV. ho v 18. století rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe a v roce 1915 ho papež Benedikt XV. povolil pro celou církev.
Pokud chtěl někdo svým blízkým v očistci ulevit, udělal nejlépe, když obdaroval klášter, zaplatil pro zesnulého zádušní mši. A jaké pověry se k tomuto dni pojí? Dříve prý lidé plnili lampy máslem, aby si duše zesnulých mohly rozehřátým máslem namazat rány. Dalším zvykem bylo sypání mouky či pokrmů do ohně. Tyto dary měly vyhladovělé duše nakrmit. Na tyto zvyky už dnes nenarazíme. Pro nás je běžně, že se vydáváme zdobit hroby květinami a věnci. Na hřbitovech zapalujeme svíčky a vzpomínáme na naše předky.
(převzato a upraveno z wikipedie)
za pedagogický sbor Barbora Hrušková a Mgr. Marie Syryčanská