Turnaj v miniházené

Se začátkem jara se v naší škole probouzí i sportovní dění. Ne, že bychom v zimních měsících nic nedělali, ale přece jen nám jarní sluníčko dodává více energie a chuti do života. Jako předešlé roky, tak i letos, jsme se zúčastnili Podhostýnské školní ligy v miniházené v Bystřici pod Hostýnem.

Akce se konala v pondělí 17. dubna – turnaj 4. ročníků, reprezentoval nás tým Neohrožené želvy a v úterý 18. dubna – turnaj 5. ročníků, tým Gumičky.

V turnaji se musí žáci utkat s mnoha týmy z větších škol, než je ta naše. Tím, že jsme malotřídní škola, máme omezené možnosti nasazení hráčů.

V pondělí se Neohrožené želvy popraly o krásné 7. místo. Měli jsme obrovskou radost, že nejsme poslední a můžeme se pochlubit pěkným umístěním. Již před utkáním jsme se shodli na tom, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, bojovat fér a den si pěkně užít.

V úterý jsme jeli na turnaj v podobném očekávání. Protože máme v 5. ročníku jen tři dívky, museli jsme doplnit tým o žákyně z nižších ročníků. Nálada byla výborná, holky pěkně sehrané. Držely při sobě.

V kategorii 5. tříd soupeřila čtyři družstva. Začátek pro nás nebyl moc úspěšný. Naše Gumičky prohrály 8:10. Další zápasy se nám dařily, a pak jsme si čím dál více uvědomovaly, že i když patříme mezi tu nejmenší školu, která se soutěže účastní, tak se dostáváme k předním příčkám. To naše Gumičky tak nažhavilo, že se dostaly až do semifinále.

Semifinále jsme vyhrály a následoval postup do finále a boj o 1. místo. Už nám začalo docházet, že jsme opravdu malý kousek k vítězství, a že bychom mohly dovézt domů pohár. A tak se i také stalo. Naše Gumičky si vybojovaly 1. místo. Po vítězství v našem týmu zavládla taková radost, že jsme nevěděly, zda se smát, plakat štěstím, slavit….Ano, jsme opravdu první. Naše malotřídní školička z Loukova vybojovala krásné 1. místo.

Velmi děkuji všem hráčům a hráčkám z obou týmů za krásnou reprezentaci školy. Velký dík patří panu Liškovi, který za námi jezdil na podzim trénovat a připravoval nás na turnaj. Dík patří také naší paní ředitelce, která nám umožnila se akce zúčastnit a ukázat i velkým školám, že my se nedáme.